Genderový slovník

Afirmativní / pozitivní akce

Dočasné opatření zaměřené na určitou skupinu, která mají za cíl vyloučit a předcházet diskriminaci, nebo napomoci vyrovnat znevýhodnění vycházející z tradičních postojů, chování.

Antidiskriminační zákon

Legislativní předpis zakazující formy diskriminace. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů.

Diskriminace na základě pohlaví

Představuje různé formy znevýhodňování žen a mužů, resp. zamezování přístupu ke společenským zdrojům, možnostem a příležitostem na základě pohlaví bez přihlédnutí k individuálním schopnostem a osobnostnímu potenciálu. Diskriminace na základě pohlaví se objevuje se ve všech sférách a oblastech lidské činnosti – ekonomické, právní, rodinné, kulturní atd. diskriminaci lez rozdělit na přímou a nepřímou. Typickou formou přímé diskriminace na základě pohlaví je znevýhodňování žen při zaměstnávání, otevřené ponižování a znevažování žen na pracovišti či v rodině. Formy nepřímé diskriminace jsou obtížněji odhalitelné a dokazatelné. Rozumí se tím situace, kdy zákon, politika nebo praxe se jeví jako neutrální, ale ve výsledku mají negativní dopad na jedno nebo druhé pohlaví. Je to např. omezená možnost pracovat na částečný úvazek, ta výrazněji dopadá na ženy. Muži jsou ve veřejné sféře upřednostňováni, diskriminováni jsou naopak ve sféře domácí, např. jako živitelé nemají dostatek času k vytvoření živého vztahu s dítětem.

Feminita

neboli ženství, tradičně pojaté ženství je chápané jako protiklad mužství. Gender je chápe jako představy vytvořené společenskými očekáváními a podmínkami, nikoliv biologickými danostmi. Jinými slovy jsou mnohem více výsledkem společenské moci a jazyka než přírody a “přirozenosti”. Tak jako nelze prvky femininity spojovat jen s ženami, není možné projekty maskulinity spojovat výhradně s muži. Feminita je širší než žena, přerůstá ji, podobné je to s maskulinitou a muži.

Gender

Někdy je také nazýván sociálním pohlavím. Na rozdíl od pojmu pohlaví (muž/žena), který je chápán výhradně v biologickém smyslu, označuje pojem gender kulturní charakteristiky a modely přiřazované mužům, resp. ženám, ty se však v průběhu historie mohou měnit a mění se. Gender (maskulinní/femininní), to jsou kulturní a sociální vlivy, určující, jaké vlastnosti a chování si s ženským (obvykle např. cit, péče, slabost, …), resp. mužským (obvykle např. rozum, obživa, agresivita, …) rodem v dané společnosti spojujeme. Gender již s pohlavím není svázán a jistě např. existují muži zastávající někdy postoje, které bychom označili jako femininní, a naopak ženy s postoji maskulinními. Každá společnost si vytváří (dnes především prostřednictvím médií a filmu, o něco dříve hlavně za pomoci literatury, ještě dříve díky mýtům) vlastní představy o tom, co je to mužství, resp. ženství.

Genderově korektní jazyk

Způsob vyjadřování, který nezesměšňuje, nezneviditelňuje a nediskriminuje jedince z hlediska pohlaví. Ve způsobech titulování, označování a oslovování osob se vyhýbá užívání generického maskulina (např. oslovení Vážení čtenáři ve společenských časopisech určených mužům i ženám), to ženy společensky zneviditelňuje a ve svých důsledcích marginalizuje. Genderově necitlivý jazyk reprodukuje tradiční genderové role.

Genderové role

Soubor pravidel (většinou nepsaných a neformálních, určovaných danou společností), který definuje, jaké chování, myšlení, cítění, oblečení či forma partnerských vztahů je vhodná, případně nevhodná pro příslušníky jednoho nebo druhého pohlaví. Péče o děti je všeobecně považována za femininní genderovou roli, přičemž finanční a materiální zabezpečování rodiny je obecně klasifikováno jako maskulinní genderová role.

Genderové stereotypy

Zjednodušující a zaujaté předpoklady týkající se vlastností, názorů a rolí žen a mužů. O mužích se například stereotypně předpokládá, že nikdy nepláčou, jsou nepořádní, agresivní a soutěživí. Ženám se naopak paušálně přisuzuje citlivost, empatie, pořádkumilovnost a poddajnost. Zevšeobecňování mužských a ženských vlastností může často vést k diskriminaci těch, kdo svým chováním vybočují z daného stereotypu (např. tlak na chlapce a muže, kteří mají zájem o tzv. ženské aktivity či péči o dítě a naopak).

Generické maskulinum

Mužské tvary jmen a sloves užívané v názvech povolání, funkcí a společenského zařazení jako například klient, lékař, majitel. Do 70. let 20. století se soudilo, že mužské tvary dostatečně zastupují také ženy, kterým to nevadí a neškodí. Různými výzkumy a psychologickými testy však bylo prokázáno, že si lidé při užití generického maskulina v drtivé většině případů spontánně představí osobu mužského pohlaví. V důsledku užívání generického maskulina se ženy vytrácejí z naší představy veřejného života.

Maskulinita

neboli mužství, tradičně pojaté mužství je chápané jako protiklad ženství. Gender je chápe jako představy vytvořené společenskými očekáváními a podmínkami, nikoliv biologickými danostmi. Jinými slovy jsou mnohem více výsledkem společenské moci a jazyka než přírody a “přirozenosti”. Tak jako nelze prvky femininity spojovat jen s ženami, není možné projekty maskulinity spojovat výhradně s muži.

Rovné příležitosti

Požadavek rovných výchozích podmínek pro účast žen a mužů na ekonomickém, politickém a sociálním životě. Rovné příležitosti znamenají odstranění viditelných i neviditelných překážek na základě pohlaví. Patří sem zajištění rovných příležitostí na trhu práce, vytváření podmínek pro slaďování rodinného a pracovního života, aktivity proti násilí na ženách, podpora účasti žen v rozhodovacích procesech, odstraňování genderových stereotypů ve vzdělávání, otázka reprodukčních práv apod.

Segregace práce / zaměstnání

Koncentrace žen a mužů v určitých oborech či typech povolání a na různých hierarchických úrovních. Horizontální segregace - Vysoká koncentrace mužů nebo žen v určitém sektoru trhu práce nebo v určitých povoláních (např. školství, zdravotnictví). Vertikální segregace - Nerovnoměrné zastoupení žen nebo mužů na různých příčkách zaměstnanecké hierarchie ve smyslu úrovně odpovědnosti a pozice. Nerovný přístup k funkčnímu postupu, k rozhodovacím pozicím, jak v zaměstnání, tak ve veřejném životě.

Skleněný strop

Neviditelná bariéra znemožňující ženám (nebo jiným znevýhodněným skupinám) postup na vyšší pozice; vzniká v důsledku komplexního souboru struktur a pravidel postupu v organizacích dominovaných převážně muži, bariéry pracovního postupu žen mohou být: společenské (nerovnost v přístupu k zaměstnání či vzdělávání), tzv. bariéra odlišnosti (stereotypní výběr uchazečů, kteří se příliš neodlišují), institucionální (není zajišťována informovanost o pozici žen na vedoucích a řídících funkcích), segregace pracovního trhu (menší prosazování žen na vyšších funkcích, častěji ve feminizovaných odvětvích), old-boy´s networks (sítě neformálních vztahů mezi muži), diskriminace na základě pohlaví, sexuální obtěžování, antidiskriminační zákony (nedostatečné mechanismy postihu diskriminace).

Skleněný útes

Jev, který popisuje výzkum British Journal of Management, který poukazuje na předpoklad, že špatné hospodářské výsledky firem mohou vést k vyšší ochotě jmenovat ženy do vedení. V období poklesu ekonomiky totiž měly firmy, které jmenovaly do vedení ženy, konzistentně horší výsledky po dobu pěti měsíců před jejich jmenováním, než firmy, které vedením pověřily muže. Ženy ve vedoucích pozicích tak mohou být vystaveny větší kritice než muži na stejné pozici.

Skleněný výtah

Situace, kdy je mužům, převážně ve feminizovaných oborech a institucích, umožněn rychlejší kariérní postup než ženám.

Slaďování osobního a pracovního života

Popisuje možnosti, jak sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání. Týká se přístupu zaměstnanců/zaměstnankyň k pracovnímu a osobnímu životu a strategií a politik zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům. Patří sem také vstřícný přístup k rodině (tzv. family-friendly přístup), který je založen na větším vzájemném respektu zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců. Řešením je například zavádění netradičních flexibilních pracovních režimů (zkrácená pracovní doba, zkrácený pracovní úvazek, pohyblivá pracovní doba) a poskytování dalších možností zaměstnaneckých výhod. Způsob rozdělení rolí a povinností v rodině je v naší společnosti dosud ve velké míře založen na genderových stereotypech (žena se věnuje více rodině na úkor práce, muž se věnuje naopak spíše práci na úkor rodiny). Nevstřícný přístup zaměstnavatelů k zájmům rodiny tudíž postihuje mnohem více ženy než muže. Pro slovní spojení slaďování osobního a pracovního života se někdy používá anglický termín work-life balance.

Stejná odměna za práci stejné hodnoty (rovné odměňování)

Stejná odměna za práci, které je připisována stejná hodnota bez diskriminace podle pohlaví nebo stavu, a to ve vztahu ke všem aspektům odměny a platových podmínek (včetně zaměstnaneckých benefitů a funkčních požitků). Podle Českého statistického úřadu pobírají ženy v ČR o 20% nižší mzdu než muži za stejnou práci.

Zdroj: Gender studies o.p.s., Žába naprameni o.s., Slovník pojmů o rovnosti mužů a žen na stránkách Evropské komise.