Tři ze čtyř Čechů se setkali s diskriminací na trhu práce. Nejčastěji kvůli věku

Nějakou formu diskriminace na trhu práce zažili tři ze čtyř Čechů, přestože ji zákoník práce zakazuje. Naopak jen patnáct procent lidí se s ní nesetkalo. Dříve bylo nejčastější příčinou pohlaví, dnes téměř polovina lidí nezískala práci kvůli věku. Vyplývá to z výzkumu pracovního portálu Profesia.cz, kterého se zúčastnilo přes 2000 lidí.
„Všeobecně je velký problém zaměstnávání lidí ve věku přes 50 let. Ale čím víc jdete do regionu s vysokou nezaměstnaností, tím je to horší už třeba od 40 let,“ říká Kateřina Jaroňová z portálu Profesia.cz.
Připomněla ale, že pocit diskriminace může být subjektivní. Každý desátý respondent uváděl jako domnělý důvod diskriminace děti, v sedmi procentech vadil přijetí do práce zdravotní stav. Pět procent dotazovaných nebylo přijato do práce kvůli pohlaví a šest procent kvůli rase.

Omezování na pracovním trhu

O výsledcích průzkumu diskriminace na trhu práce mluvila Kateřina Jaroňová z profesního portálu Profesia.cz
„Dříve se diskriminovalo nejčastěji kvůli pohlaví nebo věku. Podobný podíl rodičů zažíval kvůli dětem stejné těžkosti jako dnes,“ dodala marketingová ředitelka profesního portálu.
Omezování na pracovním trhu přibývá s rostoucí nezaměstnaností. Dvě třetiny lidí v důchodovém věku se naopak dříve s žádnou formou omezování v práci či při hledání zaměstnání nesetkaly. Teď je to ale jinak.

Senioři chtějí pracovat

Přesto by ale i senioři chtěli pracovat. „Polovina našich čtenářů by chtěla být zaměstnána. Jenže najít práci v předdůchodovém či důchodovém věku je velký problém,“ potvrzuje redakční manažer portálu pro seniory i60.cz Jan Raška.
Každý pátý senior uvedl, že by rád pracoval na plný úvazek. Třetina by uvítala práci na zkrácený úvazek a pětina respondentů chce podnikat.
Přestože se diskriminační otázky u pracovního pohovoru přímo neobjeví, potenciální zaměstnavatel může mnoho informací vyčíst už ze životopisu, například o dětech a mateřské dovolené.
Kateřina Jaroňová protoradí otočit případné dotazy ve svůj prospěch. „Rodiče by měli říct, že mají pro děti hlídání a zaměstnavatel se nemusí bát, že mu bude vypadávat zaměstnanec, když dítě onemocní,“ uvádí.
Starší lidé by se naopak neměli bát zdůraznit svoje zkušenosti a energii pracovat v mladším kolektivu.

Zákon diskriminaci zakazuje

Zákon o zaměstnanosti zakazuje diskriminaci v přístupu k zaměstnání z následujících důvodů – pohlaví, sexuální orientace, rasový nebo etnický původ, národnost, státní občanství, sociální původ, rod, jazyk, zdravotní stav, věk náboženství či víra, majetek, manželský a rodinný stav, povinnosti k rodině, politické nebo jiné smýšlení, členství a činnost v politických stranách nebo politických hnutích, členství a činnost v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Diskriminace z důvodu těhotenství a mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. (KAP a eurozpravy.cz)

Padesátníci se čím dál častěji potkávají na úřadech práce

Zažít profesní úspěch dokáže člověk i ve zralém věku. Přesto se dnešní padesátníci čím dál častěji potkávají na úřadech práce. Stáli u zrodu české novodobé demokracie a kapitalismu, sbírali zkušenosti v nových soukromých firmách a začali jezdit za hranice. Bohužel to nestačí. „Setkáváme se s tím, že zaměstnavatel řekne, že nechce přijmout padesátiletou paní, protože za 2 roky půjde do důchodu. Ta praxe je ale jiná, ta paní půjde do důchodu až za 13 let,“ popsala běžné klišé socioložka Nikola Šimandlová. Momentálně skupina padesát plus čítá rekordních 60 tisíc nezaměstnaných.

O práci nezavadil, ale nerezignoval

„V padesáti letech člověk nepočítá, že s ním zaměstnavatel ukončí pracovní poměr, zvlášť když přijdete ráno, odpracujete a ve tři vám řeknou, že nemusíte chodit. To je dost velký šok,“ popsal svůj zážitek pětapadesátiletý Dalimil Marek z Blanska. O práci nezavadil dlouhé měsíce, ale nerezignoval. Doma piloval němčinu a po půl roce začal úplně znova. Ze strojaře se stal úspěšným obchodním zástupcem. „Rozhodl jsem se, že si zvýším kvalifikaci, že si udělám státní zkoušky, že si buď najdu práci, nebo začnu podnikat,“ uvedl Marek.
Podobně přemýšlela i zdravotní sestra Dagmar Höferová z Bruntálu. Najít si novou práci v oboru bylo v jejím regionu bez šance, proto zariskovala. „Bylo mi 54 let, když mi řekli, že budou muset snížit stavy, a tak jsem stála před problémem, co budu dělat. Rozhodla jsem se, že začnu podnikat,“ popsala. Zkušenosti ze zdravotnictví zúročila, navíc našla díru na trhu. Začala se živit jako pedikérka. „á se specializuju hlavně na diabetiky, potom na lidi, kteří jsou nemocní, u těchto lidí se dělá pedikúra zvlášť, je těžší,“ řekla Höferová.

Sociolog: Zaměstnavatel má pocit, že padesátník hned odejde do důchodu

Padesátníci často neprojdou sítem ani k osobnímu pohovoru. Datum narození je diskriminuje. „Jsou to skryté projevy diskriminace, což se pořád objevuje už v samém přijímacím řízení. Úplně běžnou záležitostí je, když pošlete 2 identické životopisy jenom s rozdílem data narození. Lidem nad 50 přijde, že jsou zařazeni do databáze, ti mladší se aspoň dostanou k pohovoru,“ popsala předsedkyně sdružení Plus 50 Monika Červíčková. „Jsou to lidé, kteří mají bohaté životní zkušenosti, ale my k nim máme nedůvěru, že jsou to lidé pomalejší, že se hůř učí, ale je to stereotyp,“ popsal antropolog Martin Soukup.

Padesátníci budou tvořit nejpočetnější skupinu společnosti

Podle demografů budou u nás padesátníci do roku 2050 nejpočetnější skupinou. A pokud se nepodaří zvýšit jejich zaměstnanost, má Česko zaděláno na problém. Pracovní úřad chce proto už teď motivovat samotné firmy. Za nástup každého uchazeče nad 55 nabízí měsíčně příspěvek až 24 tisíc korun. Najít práci je pro padesátníka o to důležitější, aby nerezignoval zcela.

Úřad práce

„My máme i zkušenosti, že si potom odmítají hledat zaměstnání, protože se bojí dalšího oznámení, že jsou příliš staří,“ uvedla Linda Sokačová, ředitelka Alternativy 50+. Jenže stáří je v tomto případě relativní. Dnešní padesátnice už není šedovlasá paní v šátku, jako byla babička Boženy Němcové, která na Staré bělidlo přijela v 55 letech. Zatímco babička přijela k rodině dožít, dnes stejně starý Dalimil Marek jezdí na kole po horách a nově propadl plavání v ledové vodě.

Mnozí padesátníci zakládají nové rodiny, ale práci jim svěřit nechceme

Dnešní padesátníci na důchod nepomýšlejí. Čas je netlačí. Mnozí začínají druhý život, zakládají nové rodiny, muži mají další děti. Ostatně druhou mízu zažili po padesátce i naši dva někdejší premiéři – Jiří Paroubek a Mirek Topolánek. Oba v roce 2007 vyměnili životní partnerky a dnes vychovávají malé děti. Monika Červíčková, předsedkyně sdružení Plus 50: „Dochází k paradoxním situacím, kdy naše společnost je ochotná akceptovat a pozitivně hodnotit, že zejména muži nad 50 let věku zakládají nové rodiny, ale ti samí mohou být naprosto neperspektivní na trhu práce.“

Věk je jenom číslo

Na vlastní kůži to zažil i světově uznávaný fotoreportér Jan Šibík. Viděl utrpení, válku a několikrát se ocitl v ohrožení života. Jednu z nejtěžších chvil zažil ale loni, když jako čerstvý padesátník dostal po dvaceti letech výpověď. Prý jeho témata už čtenáře nezajímají, jsou příliš vážná. O svém mimořádně těžkém období promluvil v pořadu 13. komnata. Teď je Jan Šibík na volné noze. Vede fotografické workshopy a dál fotí po světě. Sám je tak důkazem, že padesátník rozhodně nepatří do starého železa, protože věk je jenom číslo.

(KAP, zdroj: čt24.cz)

Práci chtějí, ale zaměstnavatelé nechtějí je: ženy 50+

Ženy nad padesát let jsou v práci diskriminovány a stydí se na to upozornit, myslí si ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Jako řešení vidí kvalitní rekvalifikační kurzy a také dotovaná místa. Ženy v této věkové kategorii se totiž na trhu práce dostaly do těžko uplatnitelné kategorie, srovnatelné s ženami po mateřské dovolené. Diskriminace v zaměstnání je navíc těžko prokazatelná a případné soudní spory jsou na dlouho.

Ženy nad padesát těžko shánějí uplatnění

Hledáme lidi do mladého kolektivu. Věta, která byla trnem v oku dřívějšímu ombudsmanovi Pavlu Varvařovskému. Mezi lidmi nad padesát ovšem realita – úřady práce jsou plné, firmy si mohou vybírat, a tak často raději sáhnou po mladších. Statistiky pak ukazují, že větší problém najít zaměstnání mají po padesátce ženy.
„Poslala jsem kolem stovky žádostí a dostala jsem jedinou odpověď. Na konkurzy mě vůbec nezvali, takže jsem ani neměla možnost předvést, jestli jsem schopná,“ stěžovala si Zdeňka Dubová, která později založila občanské sdružení. Dnes se sama věnuje projektům, které pomáhají hledat práci lidem nad padesát.
Konkrétně ženám na jižní Moravě pomáhá například speciální kurz. Naučí se v něm základy účetnictví, marketingu a získají i větší sebevědomí. „Z vlastních zkušeností vím, že jejich životopisy končí v koši, aniž by se na ně někdo podíval. Už ve chvíli kdy personalista nebo personalistka uvidí jejich datum narození,“ sdělila svoji zkušenost manažerka projektu Ivana Matoušková. Za první rok fungování kurzem do ledna 2014 prošlo na osm desítek žen, dvacet z nich rozjelo i vlastní podnikání.

Bránit se je těžké

„S těmito příběhy se taky setkávám. Ženy, které jsou na trhu práce diskriminovány, jsou strašně málo slyšet. Když se setkají s diskriminací, ve velké většině případů se uzavřou samy do sebe, ale nejsou zvyklé bojovat,“ myslí si ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Bojovat ale není tak snadné. Soudní řízení jsou rozvleklá a drahá a důkazů je v takovém případě většinou málo. „Mnohdy je to v rovině tušeného. Velmi těžko se to prokazuje, zaměstnavatel hledá všechny možné důvody, ale v pozadí je skrytě vidět, že je to v důsledku věku,“ dodala právnička Mirka Lattenbergová z občanské poradny.
Zatímco na konci roku 2000 tvořili lidé nad 50 let 16,2% z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, o sedm let později to bylo už 30,6%. Loni se na celkové nezaměstnanosti podíleli 27,2%.
Problém se sháněním práce po padesátce se žen týká ve větší míře, ohroženi jsou ale i muži. Ti, kdo jsou dnes často odmítáni, jsou ale budoucností pracovního trhu. Demografický vývoj napovídá, že generace nad padesát bude brzy představovat třetinu evropské populace. Firmy se tak bez nich brzy neobejdou.
„Vidím to jako velký problém – pořád mluvíme o zvyšujícím se věku odchodu do důchodu. Jako společnost po těch lidech chceme, aby dlouho pracovali, takže se společnost bude muset změnit. Tyhle dva proudy jdou proti sobě,“ vysvětlila Marksová s tím, že by do budoucna mohla být státní podpora dotovaných pracovních míst prodloužena z jednoho na dva roky.

Vzorem je Skandinávie

Inspiraci lze čerpat u severských zemí, například Norska. V tamní společnosti je zažité, že pokud už musí zaměstnavatelé propouštět, začínají od nejméně zkušených pracovníků. U lidí v předdůchodovém věku se tak daří udržovat vysokou zaměstnanost.
Zatímco v USA nebo v Japonsku je zaměstnanost věkové skupiny 55 až 64 let přes 60 procent, průměr EU činí stejně jako u nás 45 procent, u žen pak pouhých 34 procent.
Mezi tuzemskými zaměstnavateli se objevují názory, že lidé 50+ jsou neflexibilní, neumí se učit nové věci a nejsou schopni podávat tak dobré výkony. „Zčásti se na tomto vnímání ale podílí i samotní uchazeči. Trpí pocity méněcennosti, nevěří si, nedokáží se přizpůsobit a opomíjejí celoživotní vzdělávání. Přitom právě oni mohou vnést do firmy tolik potřebné zkušenosti, zodpovědnost, loajalitu a ve spojení s mladšími kolegy vytvořit velmi výkonný pracovní tandem,“ upozornila generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková.
V norských firmách není výjimkou, že existuje plán aktivního stárnutí, podle kterého pečují o své zaměstnance. Firmy někdy starším pracovníkům poskytují delší dovolenou či kratší pracovní dobu, díky čemuž mohou i nadále využívat práce zkušených a dlouholetých zaměstnanců.

(KAP, zdroj: ct24.cz)